Charakteristické rysy pohoří Javorníky
Hornatá oblast na východě Moravy při hranicích se Slovenskem. Je součástí Západních Karpat. Jihozápadně se s Javorníky propojují s Bílými Karpaty, hranice probíhá Lyským průsmykem (vede tudy hlavní silnice a železniční trať na Slovensko). Na severovýchodě obklopuje Javorníky Moravskosleszké Beskydy , hranici tvoří Makovský průsmyk s údolím Vsetínské Bečvy.
Nejvyšší vrchol české strany Javorníků je Malý Javorník (1021 m). Ostatní tisícimetrové vrcholy se nachází na slovenské straně hor s nejvyšším vrcholem Veľkého Javorníku (1 071 m n. m.), ležícího nad střediskem Kasárna. Pohoří se táhne do délky přes 30 km, šířka 5 až 10 km. Centrum a střed pohoří tvoří sedlo mezi Portáší a Kohútkou, zde sídlí také horská služba. Geologické složení poměrně jednotné, tvoří jej flyšové série pískovců, rozlámané na jednotlivé kry. Hluboká údolí a strmé svahy jsou v těchto nesoudržných materiálech častou příčinou sesuvů, objevují se zde skalní města, jeskyně, ale i mokřady a pralesy. Javorníky jsou součástí CHKO Beskydy, se kterými se plynule propojují a navazují také na několik dalších slovenských pohoří. Typickou podobou krajiny je řídké osídlení roubenými samotami a menšími osadami a souvisle zalesněné hřebeny. Výchozími místy pro pohoří jsou obce v údolí Vsetínské Bečvy, jako například Velké Karlovice, Karolinka či Nový Hrozenkov, Huslenky, Halenkov, Hovězí. Od pomezí Bílých Karpat, potom také Horní Lideč, Francova Lhota, Pulčín, na severní hranici potom Ústí, Valašská Polanka. Klima hor odpovídá nadmořské výšce kolem 1000 m.n.m.